Dvacátý století

Nedvědi

1:G#mZastydím se v duši svý
když někteD#rý lidi slyším G#mříct:
"Věrnost, cit a přátelství",
D#to mám chuť z nich kůži G#msvlíct.
HVždyť je znám a už F#spoustu let,
C#z těhle slov si C#mžijou G#jen
Hkaždej den F#dokážou C#brát pod heslem "C#mVem, kde G#vem".
R:G#Co dalo nám G#6vlastně G#do vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokleD#tí.
Bmstovky těch, co se snažej žít z lidí jako my,
těch, co svět ženou bůh ví kam
do věčný D#hluboký G#tmy.G#m 
2:Každej den musím si znovu říct
"Zítřek lepší bude snad".
A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad.
Hola, hej, no zrovna vy,
už máte všechno, co jste mohl mít
a duše nic, nic vám neříká,
takže nemáte se o co bít
R:+ Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí.
(do stracena)
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:13:24.921+00:00
Výsledky hledání: